Don Miguel Ruiz/PRAVDA NEBO FIKCE

NEVYTVÁŘEJTE SI ŽÁDNÉ DOMNĚNKY


Co je pravda a co lež? Vidíme jen to, co chceme vidět. Slyšíme jen to, co chceme slyšet. Náš systém přesvědčení je jako zrcadlo, které nám ukazuje pouze to, čemu věříme.

Jak se vyvíjíme a rosteme, učíme se tolika lžím, že se tím celá konstrukce našich lží stává velmi komplikovanou. A děláme si to ještě komplikovanější, protože myslíme a věříme tomu, co si myslíme. Vytváříme domněnku, že to, čemu věříme, je absolutní pravda a nikdy nás nenapadne, abychom vzali  v úvahu, že naše pravda je relativní pravdou, virtuální pravdou. Obvykle se zdaleka ani neblíží jakémukoliv druhu pravdy, nicméně je jí blíže tak, jak se k ní můžeme dostat, aniž bychom si to uvědomovali.

*   *   *   *   *   *


Vytvářením domněnek si jen říkáme o problémy, protože většina domněnek není pravdou, ale jsou fikcí.

Používáme-li naše vědomí, můžeme snadno rozpoznat všechny domněnky, které si vytváříme, a můžeme také vidět, jak snadné je si domněnky vytvářet. Lidé mají bujnou fantazii, velmi bujnou, a existuje tolik představ a příběhů, kolik si jen dokážeme představit. Nasloucháme symbolům, jak v naší hlavě hovoří. Začneme si představovat, co dělají ostatní lidé, co si myslí, co o nás říkají a v naší fantazii si věci vysníme. Vymyslíme si celý příběh, který je pravdou pouze pro nás, ale věříme mu.


Jedna domněnka vede k druhé domněnce. Činíme rychlé závěry a svůj příběh si bereme velmi osobně. Potom obviňujeme druhé lidi a obvykle je začneme pomlouvat ve snaze své domněnky ospravedlnit. Samozřejmě, že díky pomluvám se zkreslené poselství stává ještě zkreslenějším.

Domněnky nejsou nic jiného než lži, které říkáme sami sobě. Tak vzniká velké drama kvůli ničemu, protože my doopravdy nevíme, jestli je něco pravda nebo ne. Vytvářet si domněnky znamená říkat si o drama neděje. A pokud se drama odehrává v příběhu někoho jiného, tak co? Není to váš příběh, ale je to příběh někoho jiného.


*   *   *   *   *   *

Uvědomte si, že téměř vše, co sami sobě říkáte, je domněnka. Vytváření domněnek se týká čistě jen myšlení. Příliš myslíme a myšlení vede k domněnkám. I samotné pomyšlení si: „Co kdyby?“ může v našich životech vytvořit obrovské drama. Každý člověk dokáže hodně myslet a myšlení přináší strach. Nad tím vším myšlením, nad těmi symboly, které si ve svém nitru zkreslujeme, nemáme žádnou kontrolu. Pokud přestaneme myslet a stále si něco vysvětlovat, ochrání nás to před vytvářením domněnek.

Existuje tolik věcí, které si mysl dokáže vysvětlit, a tak si klademe všechny možné otázky. Neustále však něco předpokládáme, místo toho, abychom se ptali, když něco nevíme. Pokud se budeme ptát, nebudeme si muset vytvářet žádné domněnky. Vždycky je lepší se zeptat a mít jasno.


*   *   *   *   *   *

Pokud si nebudeme vytvářet žádné domněnky, můžeme naši pozornost zaměřit na pravdu, nikoliv na to, co si myslíme, že je pravda. Potom uvidíme život takový, jaký je, nikoliv takový, jaký jej vidět chceme. Když všechnu tu energii, kterou jsme vložili do vytváření domněnek, získáme zpět, můžeme ji využít k tomu, abychom si vytvořili nový sen: náš osobní ráj.


Don Miguel Ruiz / PÁTÁ DOHODA

Copyright © 2012. Všechna práva vyhrazena

Comments are closed.